1. leden 2021

Nový rok je tady a každý si přeje, aby byl lepší, než ten rok loňský. Přemýšlím, co bych si SKUTEČNĚ přála já. Co bych přála sobě a co bych přála všem ostatním...

Tvořit si svůj vlastní vision board na příští rok se už stalo u nás Silvestrovskou tradicí. Ne jinak tomu bylo i včera. A tak jsem vzala pravé domácí časopisy a listovala. Jakmile mě něco zaujalo, vystřihla jsem a prohlížela dál. Dělo se to intuitivně. Například bych se ráda podívala k moři, ale obrázek s mořem mé oči neviděly, přestože v časopisu byl. Hned po mně ho totiž našel přítel a divil se, proč jsem ho tam nechala. A protože je přítel přátelský, daroval mi ho. Přidala jsem si ho na svoji hromádku. Když jsem měla první fázi za sebou, začala jsem tvořit kompozici. Fotka s mořem mi tam ale nějak neladila. Moje oko ji nenašlo, tak tam zkrátka neměla být...

To samozřejmě neznamená, že letos nechci k moři nebo že tam nepojedu. Vyloučit se to ale taky nedá. Co si tedy přeji pro tento rok mohu objevit na svém vision boardu. Jsou to obrázky, které si mě zavolaly. Celý rok mám tuhle skládanku na očích u svého pracovního stolu. Loni vyhrál nápis:

"Velkolepost přítomných okamžiků tkví v přítomném oka-mžiku právě TEĎ v čase, kdy čteš tuto báseň."

Dívám se na letošek a to gró vidím podobně jako loni v myšlence:

"Doma je tady a teď."

K tomu bych pro letošek ještě přidala "Sílu mlčení". 

A to bych nám všem chtěla do tohoto nového roku popřát. Abychom spolu dokázali být i beze slov, v lásce. A když už mluvíme, tak abychom si vzájemně naslouchali a respektovali své odlišnosti. Nejvíce nám všem přeji, abychom se co nejčastěji nacházeli "doma", protože tam nejsou žádné starosti, tam není bolest, strach ani blbá nálada. Je potřeba se jen rozhodnout, jestli se u sebe doma chceme. Chcete své božství prožívat ve svých domovech? Já ano.