1. prosinec 2020

Zítra mi bude čtyřicet. Mám pocit, že se právě teď nacházím v polovině svého života. Tedy pokud budu mít štěstí... 

Zbývá mi pár posledních dní na to, abych nahrála skladbu na vánoční on-line koncert. Nejde mi to. Co nahrávka, to spousta chyb. A já bych to ráda měla dokonalý. Ostatní "spolužáci" mě podporují, že i oni chybují a je to tak v pořádku. A já si znova uvědomuji, že je to moje největší téma těch čtyřiceti let. Být dokonalá. Ve všech směrech. Být dokonalá máma, dokonale hrát na klavír, dokonale psát, mít dokonalé stránky, alba plné fotek, být dokonalá pro všechny okolo mě. Být dokonalá sama pro sebe. Samozřejmě, že nejsem. Selhávám každý den.

Jo, je třeba si to přiznat. Život mi nevychází zrovna podle mých představ. Jenže co jsou to ty představy? Čím jsem starší, tím častěji docházím k závěru, že to je přesně to, kvůli čemu se cítíme špatně. Jakmile naše představa o čemkoliv nevychází, máme pocit, že máme smůlu, selháváme, život k nám není spravedlivý. Přitom život je spravedlivý ke všem stejně. Každý dostává to, co potřebuje. Přijímám tedy dary života, které ke mně přicházejí. Bez očekávání, bez představ. Učím se to. Ač to zní velmi jednoduše, cítím, že je přede mnou výzva ještě na tu druhou polovinu života.  

Chtěla jsem napsat něco velkého, ale nejde to. Spousta odstavců smazána. Asi zase nějaká představa dokonalosti, že teď by se to slušelo. Teď, když přeskakuji z trojky na čtyřku. Jenže, není to jen číslo? Není to jedno?

P.S.: Mám báječnou rodinu. Vystudovala jsem. Udělala jsem si řidičák. Zařídila jsem postupně čtyři domovy. Porodila jsem dvě úžasné děti a kojila je, dokud to šlo (a to i přesto, že to zpočátku nešlo). Stala jsem se třetí nejsympatičtější maminkou v Česku. Splnila jsem si dva velké sny - NY a klavír. Dostala jsem se do funkce zástupce ředitelky a dokázala ji opustit včetně celého státního školství a vydat se do nejistoty. Začala jsem tančit - pro sebe a s ostatními. Vyšlo mi několik článku v Pravém domácím časopisu. Jsem součástí skvělé Kove komunity. Našla jsem svého muže...