LoveKove
Už je to pátý rok, co jsem součástí Koventinky jako průvodkyně (osm let jako rodič). Čas na krátkou rekapitulaci...
První rok (2019/20) Začínáme
Dostala jsem na starost pár svišťů, abych je učila krásy matematiky a k tomu jeden kreativní blok, kde mám nabízet dětem aktivity, které mě baví. Všechny děti jsou ještě prvostupňáci, po celé budově Radovánku se jich pohybuje kolem třiceti a já za nimi jezdím v úterý a ve středu. Od 11. března ale dostávám náhradní rozvrh a moje práce s dětmi probíhá díky covidu-19 pouze na dálku.
Druhý rok (2020/21) Hlavní průvodkyně
Povýšila jsem na hlavní průvodkyni a dostala na starost skupinku deseti dětí (Adri, Amálka, Bebe, Thea, Dan, Leon, Míša C., Míša V., Šimon a Štěpík). Zdá se, že už jsem se tady zaháčkovala. Hned v září si dáváme název Špioni. Dál učím matiku (skupiny Opičky, Nevim a Špioni) a k tomu mi přibylo měsíční téma (čtvrtek). Dny, které nejsem ve škole slouží k tomu, abych si promyslela, jak přiblížím měsíční téma dětem hravou formou tak, aby se dozvěděly / vyzkoušely to, co by mohlo být užitečné. Do naší pohodičky nám 14. října opět leze distanční výuka a tak se s dětmi z Kove vidím celý podzim jen přes obrazovku.
Třetí rok (2021/22) Jedeme dál
Přichází nabídka, abych se stala součástí vedení (rady). Po dlouhé úvaze přijímám a vedle učení se pravidelně scházím s Luckou, Evou a Evou. Kujeme pikle a řešíme problémy. Už jsem definitivně součástí školy. Jo a moje skupinka oslabená o Leona a posílená o Hóňu se tenhle rok jmenuje Děcka.
Čtvrtý rok (2022/23) Ticho před bouří
Rosteme. Vzniká nám nová čtvrtá skupinka s nejmladšími dětmi (Myšky). Mrkvičky, Včely a Mihule (tři starší skupinky) dál učím matiku a o měsíčním tématu si povídám s Mihulemi a Včelami (nový název naší skupiny, ze které do starších odešel Míša C., na waldorfskou školu Adri a z domškoláctví k nám přišel Bárny). Pravidelně se scházíme v Radě, diskutujeme, řešíme a tvoříme.
Pátý rok (2023/24) Rok turbulentní
Jmenujeme se Céčka, vrací se k nám Adri a z domškoláctví přibíráme Elišku. V pololetí se Amálka stěhuje na Mallorcu a Míša V. odchází na klasickou základku. Místo nich přibíráme Apu a Vanessu, obě holky ale vydrží jen do dubna a dál s námi nepokračují.
Z Rady odešla Lucka, její místo vyplnila Lenka (nová administrativní posila), takže jsme ve vedení zůstaly dvě Lenky a dvě Evy. Jedna Eva už dlouho avizuje odchod (její agendu převzala nově příchozí Lenka) a netrvá to dlouho (začátek září) a i druhá Eva, zakladatelka, nám oznamuje, že ke konci kalendářního roku taky končí. Máme si najít nového ředitele. K tomu přichází zpráva, že v brzké budoucnosti pravděpodobně skončí naše spolupráce s Velou a pokud chceme jako škola přežít, je potřeba požádat o zápis do rejstříku MŠMT. Navíc nám na podzimní schůzce sděluje Kosťa (jedna z nejoblíbenějších průvodkyň), že příští rok s námi už pokračovat nebude, s další průvodkyní se od pololetí musíme rozloučit. A aby toho nebylo málo, odchází nám v pololetí dvě děti z mojí skupiny, navíc nejmladší skupinka se ukazuje jako velmi náročná a jeden chlapeček po vyčerpání všech našich opatření opouští Kove.
Zůstáváme v tom s Lenkou samy. Rozbíháme pohovory s několika adepty na post ředitele, ale brzy zjišťujeme, že tudy cesta nepovede. Po několika bezesných nocí, koučinku, odblokování "ruškou" a hledání odpovědí u kartářky se nakonec rozhoduju, že to zkusím. Od ledna se stávám oficiální ředitelkou zapsaného ústavu Koventinka.
Pouštíme se s Lenkou do práce. Zjišťujeme, jak je to s tím rejstříkem, začínáme se poohlížet po budovách, které by splňovaly všechny stavební a hygienické parametry potřebné k zápisu, oslovujeme případné investory a sponzory, využíváme pomoc od některých rodičů.
Postupně nastavujeme novou spolupráci s průvodci tak, abychom se o ně mohly více opřít. Účastníme se konferencí o vzdělávání a celý tým si jede pro inspiraci do první české svobodné školy Donum Felix. Vystavujeme inzeráty, děláme pohovory a přijímáme nové děti i průvodce. Upravujeme rozvrh, průvodci nám naštěstí vycházejí vstříc a spolupracují s námi, čehož si moc vážíme. Kosťa se dokonce rozhoduje, že s námi zůstane i další rok, z čehož máme všichni radost.
Hledáme alternativu ke komunikační platformě Trello, žádáme o grant z OP JAK i v ČEZu. Tvoříme plány a rozvrhy na příští rok, řešíme přesuny dětí ve skupinkách a dál se vzděláváme. Oslavujeme, že se všechny naše 4 deváťačky, které jsou v Kove od prvopočátku, dostaly na střední školy. Pořádáme mimořádné schůzky rodičů, píšeme dětem hodnocení, jedeme na první školní výlet s přespáním do Spáleného poříčí.
Ve všech průvodcích nacházíme velkou podporu, společně organizujeme závěrečnou letní slavnost spojenou s oslavou 10 let Koventinky a loučíme se s prvními absolventkami. Stále doufáme, že budeme moct pokračovat v tom, co nám dává smysl.
Opouštím svoji skupinku, abych se naplno mohla věnovat fungování Kove a je mi z toho trochu smutno. Ale život je jedna velká změna a je potřeba na věcech, situacích i lidech nelpět. Tak to tedy pouštím a čekám, co nového nám život přihraje.
Co na mně "moje děti" oceňují?
Lenka…
dobře učí matiku
má hezký mlýn
je pracovitá a dobře učí
hezky a dobře vysvětluje matiku
dokáže cokoliv naučit
dobře učí
má krásné vlasy
chytrá
milá a chytrá
A co jim připomínám?
Neděli, švestku, bílou barvu, léto, boloňský špagety, volavku, růži, červen a bentley :-D