Svobodný tanec

"Prožila jsem si v tom tanci celý svůj život. Když začala hudba hrát, cítila jsem své zrození. S další skladbou jsem rostla, až do puberty. Potom manželství a jeho rozpad. To byla síla. To jsem si to na tu Nirvánu znova celé procítila. Potom to bylo zase hezký a následovala skladba, kterou neznám. V tu chvíli jsem cítila, že to je to, co mě ještě čeká. A závěr byl jako poklidné loučení se životem. Bylo to krásné."  

Nepamatuji si ta slova úplně přesně, ale v tomto duchu sdílela svůj prožitek ze svobodného tance jedna účastnice. Pro mě to byla úžasná zkušenost. Každý si během tance najde to své. Někoho navštíví andělé, aby mu na chvilku přivedli svoji maminku, která už tady fyzicky není, někdo si uvědomí svoji sílu, někdo pocítí vděčnost za svůj život a smíření se svými rodiči, někdo v sobě objevuje nový rozměr lásky, někdo se směje, někdo pláče... Každý si odnáší to své a to je na svobodném tanci to úžasné.

Jsem moc vděčná Míle Lukášové, která nás nechává tančit v překrásném Rosariu klášterní zahrady v Chotěšově. Bosky na trávě, s větrem ve tváři, doprovázené zpěvem ptáků, vůní růží, výhledem do krajiny a někdy i ve spršce letního deštíku.

Jsem moc vděčná sama sobě, že jsem našla odvahu a již v roce 2017 se do toho pustila. A nestalo by se tak, kdyby mě před těmi třemi lety jeden kamarád nenasměroval na tanec pěti rytmů a kdyby mě druhý kamarád nepopíchl větou "Tak už přestaň fňukat a začni něco dělat. Chceš tancovat, tak tancuj!".

Aby bylo jasno. Vždy jsem ráda tancovala. Na základce jsem chodila na tanečák, ale vzhledem ke své výšce jsem těžko hledala partnera. Často jsem tedy hrála kluka já. Záviděla jsem párům, kteří v krásných šatech tančily standard i latinu. Roli tanečnice jsem si užila alespoň v tanečních. A to hned dvakrát. Na základce a na střední. 

Na střední škole jsem měla možnost vystupovat a tančit s ředitelem a dalšími členy pedagogického sboru na plese školy. Další návrat k tanci byl až v dospělosti, kdy jsem navštěvovala kurz Lady Latina. Samé ženy a technika latinsko-amerických tanců. Nic, z čeho bych byla nějak odvázaná. Následovalo spojení s tancem už jen skrze obrazovku televize při Star Dance.

A to zkrátka nestačí. Naštěstí jsem objevila svobodný tanec, kde není důležité, jestli tančit umíte nebo neumíte, jestli máte partnera (vyššího či nižšího),  jestli dupete jak kůň nebo máte ladné boky, protože 

KDO MÁ TĚLO, UMÍ TANČIT

Pokud vás tanec a propojení se se svým tělem a duší láká, mrkněte tady.